Obec Kvašťov

Úvod

Kvašťov a okolí

Uprostřed půvabné kotliny sedlecké, všeobecně zvané "Český Merán", leží dvě starobylá města, Sedlec a Prčice. Vždy nám připadala jako bratr a sestra. Splývají dohromady tak, že se zdají býti jedinou osadou. Jen potok je dělí a pěkný kamenný most spojuje. Ačkoliv Sedlec a Prčice jsou v těsném sousedství, přece mají zcela odlišné a na sobě nezávislé dějiny. Sedlec nikdy nebyl sídlem vrchnosti. Patříval pánům z Janovic a tedy poddanstvím k Janovicům, později již stále - až do zrušení roboty - ke Chlumci. Prčice se honosí, že byla původištěm nejmocnějšího rodu panského - Vítkovců - a že mívala právo hrdelní...

A právě nedaleko tohoto dvojměsta leží i malebná obec Kvašťov, již můžeme s čistým svědomím nazvat "Samotou u lesa". Naleznete zde všechny prvky typické vesničky, mlýnem u potoka počínaje a kejhavými husami u rybníčku konče... Přijeďte se podívat a sami uvidíte, jak je u nás krásně...

Historie Kvašťova

V lesích blíže vrchu Vápenky (592 m) je šťíhlá kaplička, mající na všech čtyřech stranách výklenky a taškovou stříšku se železným křížkem; jmenuje se "Boží muka" a pochází asi z 1. pol. 18. století. Okolo ní vede cesta do Kvašťova, rozloženého u lesa jihozápadně od Vápenky. Na kraji vsi na návrší, jež se k jihu dosti příkře sklání, je poplužní dvůr a vedle něho za rybníkem stojí chalupa, šindelem krytá, bývalý ovčín. U toho stávala tvrz ze dřeva roubená, v níž podle zápisů hradeckého archivu byly "čisté pokoje, komory a jiné případnosti". Z někdejšího panského sídla zbyly ke konci předešlého století základní zdi a zasypané sklepy; teď je tu pole. Kvašťov (jakož i osadu stejného jména u Nadějkova) založil v neznámé době vladyka Kvašťa, kteréžto jméno je ze slova "kvas", znamenajícího u starých Slovanů nakyslý nápoj. Na počátku 16. stol. příslušel ke statku mitrovickému. Když se r. 1539 dělili pozůstalí synové Bohuslava Mistrovského z Nemyšle o otcovské dědictví, dostal Kvašťov Jindřich, který se tu usadil a nejspíše tehdy tvrz vystavěl. S manželkou Annou z Vísky neměl potomků. Roku 1566 prodal Kvašťov ryt. Drslavovi Byšickému z Byšic, od něhož jej r. 1580 koupil Adam Voračický z Paběnic na Prčici. Po jeho smrti r. 1591 rozdělili se synové Voračického; Kvašťov dostal Jan Vojtěch Voračický, který jej později prodal a usadil se od r. 1602 na tvrzi v Měšeticích. Roku 1617 hospodařila na Kvašťově Judyt Byšická, ale brzy nato přestal Kvašťov býti statkem samostatným; dostav se v držení Černínů z Chudenic, byl připojen ke statku mitrovickému a zůstal při něm již stále. V prodejní listině ze dne 8. srpna 1670 jmenuje se kromě dvora a tvrze také mlýn Jezerský jako příslušnost Kvašťova (nyní patří k Prčici). Od nepaměti počítá se ke Kvašťovu osamělý mlýn "Kužel". Je sotva 1 km na jih od osady v údolí při potoce Prčickém a patříval k Přestavlkám, jindy zase k Mitrovicům. Ve Kvašově (i s Kuželem) bylo r. 1843 13 čís. se 149, r. 1920 také 13 čís. s 83 a r. 1930 se 73 obyv. Severovýchodně je na vrchu "Vápence" (592 m) starý opuštěný lom v šíři asi 15 m. Dobýval se tu bílý vápenec na pálení vápna.